SOUČASNÝ STAV INFORMAČNÍ PODPORY ŽENIJNÍHO PODSYSTÉMU VELENÍ A ŘÍZENÍ PŘI PŘEKONÁVÁNÍ
4. Analýza zainteresovaných stran
Po nalezení příčin a důsledků metodou Stromu problémů, je přirozené přistoupit ke konkretizaci problému tak, aby byl problém lépe pochopen. K tomu slouží metoda Analýzy zainteresovaných stran. [14] Ta identifikuje všechny subjekty (interní nebo externí), které se podílí přímo nebo nepřímo na ovlivňování problému a zohlední důležitost podle jejich míry vlivu v dané problematice.
Mezi tyto subjekty patří:
˗ hlavní funkcionáři (HF) Armády České republiky;
˗ příslušníci ŽV AČR;
˗ akademičtí pracovníci Univerzity obrany v Brně (UO);
˗ vláda ČR a MO;
˗ ostatní jednotky AČR;
˗ zahraniční partneři (NATO, EU);
˗ civilní obyvatelstvo;
˗ civilní firmy, zabývající se výzkumem a vývojem IS VŘ, APV ŽEN;
˗ média;
INTERNÍ
EXTERNÍ
57 Obrázek 1: Strom problémů
Zdroj: vlastní
4.1. Vyhodnocení, určení priority
Poté co jsou definovány všechny zainteresované strany, je dalším krokem určit důležitost jednotlivých stran podle míry jejich vlivu a udělat si představu o jejich očekávání a o tom, jak vnímají problematiku.
Míra vlivu zainteresovaných stran:
0 = nízká úroveň, vliv na problematiku je zanedbatelný;
9 = vysoká úroveň, vliv představuje jeden z nejpodstatnějších vlivů.
Očekávání zainteresovaných stran, jejich vnímaní problematiky:
+ = kladné;
- = záporné.
Jednotlivé zainterované strany byly ohodnoceny v obou kategoriích (míra vlivu zainteresovaných stran a očekávání zainteresovaných stran, jejich vnímání problematiky) na základě dostupných informací od hlavních představitelů ŽV AČR.
Nejsou vytvořeny APV ŽEN k řešení úkolů ženijní podpory s využitím SW podpory
Neexistence koncepce k vymezení úkolů ženijní podpory v rámci APV ŽEN
Široká škála specifických úkolů ženijní podpory
Nedostatek finančních prostředků Absence vědeckého zkoumání problematiky
Nedostatek
58
Tabulka 1: Určení důležitosti zainteresovaných stran
Zdroj: vlastní 4.2. Matice analýzy zainteresovaných stran
Posouzení důležitosti jednotlivých stran znázorňuje Matice analýzy zainteresovaných stran (viz Obrázek. 2), která člení tyto strany do dílčích skupin. Každá skupina má svoji váhu. Nejdůležitější skupinou, která výrazně ovlivňuje problém, je ta, jež má vysoký vliv na problém a zároveň její očekávání k řešení daného problému je příznivé. Do této skupiny náleží HF AČR, ŽV AČR, vláda ČR a MO.
Obrázek 2: Matice analýzy zainteresovaných stran Zdroj: vlastní
Zainteresovaná
strana Hlavní předpoklad (y) Míra
vlivu Očekávání HF AČR
Interoperabilní IS VŘ s aliančními partnery v NATO. Efektivní využití sil a prostředků při vedení a řízení vojenské operace.
8 +
ŽV AČR Zájem o využití ženijního podsystému velení a řízení
a APV ŽEN. 8 +
UO Výzkum a vývoj ženijních IS VŘ. 7 ?
Ostatní jednotky
AČR ŽV AČR poskytuje deklarovanou podporu. 6 ?
Zahraniční
partneři Plnění mezinárodních závazků. Spolupráce
v společných operacích. 4 +
Civilní
obyvatelstvo AČR je silná, konkurenceschopná a efektivní. 7 ?
Civilní firmy Podpora výzkumu a vývoje – zakázky. 5 ?
59 5. Formulace problému
Na základě analýzy stavu řešené problematiky z pohledu IS VŘ, IS VŘ PozS, ženijního podsystému velení a řízení a zasazení problematiky do kontextu je možné formulovat problém k dalšímu řešení, což je finálním výstupem tohoto článku.
Jednotlivé závěry z rozborové činnosti verifikovaly tvrzení, že v AČR, potažmo v ŽV AČR, nejsou vytvořeny APV ŽEN k řešení úkolů ženijní podpory s využitím SW podpory. Tento problém je zapříčiněn mnoha zjištěnými externími i interními faktory, které mohou mít v konečném důsledku kritické následky. Z těchto důvodů je nutné, aby byla přijata možná opatření, navržená na základě závěrů z analytické části:
˗ stanovit koncepci vymezení úkolů ženijní podpory v rámci APV ŽEN – vytvořit tým, který zpracuje analytickou studii konkretizace úkolů ženijní podpory v rámci APV ŽEN a možností použití;
˗ aktivně se vědecky zabývat problematikou vývoje IS VŘ, aktualizovat problematiku ženijního podsystému velení a řízení;
˗ klást větší důraz na mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje APV ŽEN.
Účastnit se mezinárodních projektů, konferencí a porad;
˗ navázat na již existující studie, provést jejich aktualizaci a dále pokračovat v jejich rozpracovávání;
˗ klást větší důraz na spolupráci s ostatními druhy vojsk, s Univerzitou obrany, ostatními univerzitami a vědeckými institucemi aj. při výzkumné činnosti;
˗ stanovit požadavky a kritéria na jednotlivá APV ŽEN – po vytvoření koncepce se aktivně zabývat výzkumem a vývojem;
˗ klást větší důraz na vojenská cvičení, při kterých se uplatní inovativní řešení;
˗ provádět vojenská cvičení v součinnosti většího počtu druhů vojsk, aby se zvýšila náročnost velení a řízení;
˗ průběžně informovat velení AČR o důležitosti finanční podpory projektů APV ŽEN v rámci IS VŘ PozS a vést s ním dialog;
˗ zvýšit celkové povědomí o ženijním vojsku, jeho schopnostech a prostředcích – a to zejména mnohým vševojskovým velitelům, kteří považují ženijní vojsko chybně za druhořadé.
6. Závěr
Na základě provedené analýzy s využitím manažerských metod k formulaci, konkretizaci a vizualizaci problému lze stanovit, že v AČR, potažmo v ŽV AČR, nejsou vytvořeny APV ŽEN k řešení úkolů ženijní podpory s využitím SW podpory. Jedná se nyní o opomíjenou činnost, která však může mít do budoucna závažné důsledky. Na základě analýzy byl proveden návrh realizace opatření s cílem eliminovat nebo redukovat problém a vytvořit tak podmínky pro výzkum, vývoj a implementaci APV ŽEN. Jedná se navíc o taková opatření, která svými vyplývajícími výhodami, mohou přispět k efektivitě použití sil a prostředků ŽV AČR, což násobí účinek použití jednotlivých druhů vojsk v AČR.
Zdroje
[1] KOPULETÝ, Michal. Možnosti robotizace ženijních prací ve společných operacích: disertační práce. Brno: Univerzita obrany, 2018.
60
[2] ROLENEC, Ota. Optimalizace ženijních prací s důrazem na podporu pohybu brigádního úkolového uskupení v operaci: disertační práce. Brno : Univerzita obrany, 2018.
[3] Ministerstvo obrany ČR. Informační podpora v resortu obrany. Praha : Agentura vojenských informací a služeb, 2006. 80-7278-375-0.
[4] SEDLÁČEK, Martin. Informační podpora ženijního podsystému velení a řízení při překonávání vodní překážky. Zápočtová práce. Brno, Česká republika, 2019.
[5] BIELENÝ, Robert. Ženijní podsystém velení a řízení v podmínkách Network Enabled Capability (NEC). Brno : Univerzita obrany, 2014.
[6] LUKÁŠ, Luděk, HRŮZA, Petr. The Concept of C2 Communication and Information Support, In sborník mezinárodní konference „CCRTS – The Power of Information Age Concepts and Technologies, San Diego – USA, 2004, sborník na CD (číslo článku 079).
[7] FRANTIŠ Petr, HAVELKA Ladislav, HODICKÝ Jan, PŘENOSIL Václav.
Metodika pro vizualizaci taktických dat ve 3D pro OTS VŘ PozS. Brno : Masarykova univerzita, 2012.
[8] Systémy C4ISTAR pozemních sil. ICZ. [Online] 30. 7 2019.
https://www.iczgroup.com/produkty-a-sluzby/obrana/systemy-c4istar-pozemnich-sil/.
[9] HRŮZA Petr, ROZSYPAL, Ladislav ,TOMEČEK, Petr. Operačně taktický systém velení a řízení pozemních sil AČR Přírůstek 4, 2. díl. Brno : Univerzita obrany, 2009.
[10] Vševojsk-2-3. Násilný přechod vodních překážek. Praha: Federální ministerstvo obrany, 1991, 195 s.
[11] Ministerstvo obrany České republiky. Plán operační přípravy státního území České republiky na léta 2017 až 2020. Praha : Ministerstvo obrany České republiky, 2016.
[12] STANAG 2395. Deliberate water crossing procedures. 3. edice. Brusel: NSA, 2007, 26 s.
[13] ATP-3.12.1. Allied tactical doctrine for military engineering. Brusel: NSO, 2016, 158 s.
[14] DOLEŽAL, J. a kolektiv: Projektový management podle IPMA. 1. vydání, 2009, Praha, Grada Publishing, 507 str. ISBN 978-80-247-2848-3.
61