Analýza problému

V civilní sféře podnikání a v běžném životě je dnes patrný rozvoj informačních technologií usnadňující přenos a sdílení informací, podporující efektivní přepravu lidí, materiálu a finančního kapitálu, projektování modelů, organizací, zdokonalování výroby, výrobních procesů, výrobků a především minimalizující náklady a šetřící čas. Prosazují se prvky a nástroje s vysokou mírou automatizace, které jsou typické těmito informačními technologiemi. Vyvíjí se nové programové vybavení (software-SW), jež tvoří hlavní páteř informačního vybavení podniků a společností. Vše zmíněné usnadňuje lidskou činnost a vývojové tendence postupují tímto směrem [3].

Všechny vyspělé státy NATO disponují moderními informačními a komunikačními systémy, vyspělými technologiemi vyznačujícími se automatizací a rozrůstající se robotizací (do budoucna jistě i prvky s umělou inteligencí), které nabízí vlastnímu vojsku výhody v podobě sběru a sdílení informací, efektivního plánování sil a prostředků, návrhů variant, kalkulací a dalších užitečných funkcí, které šetří lidský kapitál. Tyto informační systémy zahrnují různorodé možnosti aplikačních programových vybavení od jednoduchých činností jako určování místa polohy až například po kalkulace řešící činnost nepřítele.

Na základě závěrů z řízených rozhovorů s hlavními představiteli ŽV AČR [4] není v současné době IS VŘ PozS hodnocen jako dostatečný prostředek, který výrazným způsobem přispívá odborníkům ŽV AČR při rozhodování, plánování, vedení/usměrňování a řízení ženijních prací. Příslušníkům ŽV AČR poskytuje pouze omezené informace a ani oni sami nemohou tomuto systému příliš nabídnout.

54

Článek navazuje na studii [5], která řeší systémovou implementaci ženijního podsystému velení a řízení integrovaného do systému velení a řízení v AČR, kompatibilního s ostatními podsystémy velení a řízení v AČR a interoperabilního směrem k NATO.

Z důvodu neřešení vývoje nových APV ŽEN lze předpokládat, že ŽV AČR se nebude dynamicky rozvíjet v oblasti IS VŘ vzhledem k ostatním vyspělým státům NATO a bude tedy závislé na know-how ze zahraničí a nákupu licencí.

2.1. Analýza vývoje problému

Využití informačních systémů v AČR se zakládá na strategickém a legislativním východisku, vývoji bezpečnostního prostředí, záměru použití AČR, ale také na zdrojových východiscích, tedy finančních, lidských a materiálních zdrojích. Všechny strategické dokumenty v AČR zohledňují význam systému velení a řízení a informačních systémů. „S proměnou současného bojiště na digitalizované bojiště, která bude v podmínkách AČR probíhat jako delší evoluční proces, se jednotlivé samostatné systémy C4I (Command, Control, Communications, Computers and Intelligence) pro bojiště budou, ve shodě s koncepcí C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance), přetvářet a integrovat do komplexního digitálního systému systémů C4ISR.“ [6] Zkušenosti z nedávných i současných ozbrojených konfliktů ukazují, že se zvyšují nároky na velitele daných druhů vojsk.

Rozhodující význam bude mít zvládnutí zpravodajského, plánovacího a rozhodovacího cyklu s rychlou reakcí zasazených vojsk a jejich schopností přizpůsobit se specifikám operačního prostředí. To vede k inovačním přístupům pro zlepšení klíčových procesů na všech stupních velení a k vytváření tlaku na zvýšení efektivity informačních systémů tak, aby byla zachována minimálně stejná úroveň schopností vojsk. Zvyšování efektivity využití sil a prostředků lze v AČR zohlednit především na taktickém stupni velení. [7]

Se vstupem AČR do NATO nabyl na významu pojem interoperabilita. S aliančními partnery sdílíme informace za účelem zajištění bezpečnosti jednotlivých států, vedení společných operací a cvičení a to přimělo vrchní představitele AČR k zavedení IS VŘ PozS. Tento systém vyvinula v České republice společnost Delinfo, spol. s.r.o. [8], která je pro AČR v oblasti informačních systémů hlavním poskytovatelem. „IS VŘ PozS je rozsáhlý projekt, který přináší nejen zavedení nejnovějších technických prvků a technologií, ale jedná se i o prostředek pro nezbytnou změnu stylu a obsahu pracovních činností velitelů a jejich štábů a následně také o prostředek k optimalizaci jejich organizačních struktur. IS VŘ PozS zabezpečuje podporu rozhodovacích procesů velitelů a štábů na operačním a taktickém stupni velení, přispívá k efektivní přípravě nezbytné dokumentace. Základním cílem IS VŘ PozS je zajišťovat automatizované funkce velení a řízení vojskům na operačním a taktickém stupni a komplexní informační podporu při přípravě a vedení bojové činnosti a to samostatně, v rámci úkolového uskupení nebo v rámci působení v koaličních operacích v režimu blízkém reálnému času.“ [9] IS VŘ PozS se skládá ze všeobecně a účelově zaměřených podsystémů. Mezi účelové podsystémy můžeme zařadit i automatizovaný systém velení a řízení ženijního vojska (ASVŘ/ŽEN). Tento ženijní podsystém velení a řízení není však stále dokončen a zaveden, neobsahuje taková programové vybavení, která by příslušníci ŽV AČR vyžadovali, a proto vyvstává požadavek k jeho dokončení, vybavení vhodnými programy a implementaci do praxe.

2.2. Analýza dokumentů

Jak již bylo zmíněno v předešlém textu, vývoj IS není novou záležitostí. V AČR existuje dokumentace řešící systémy velení a řízení na všech stupních velení, avšak autorovi není známa dokumentace, která by podrobně řešila problematiku ženijního podsystému velení a řízení v součinnosti s rozpracováním koncepce APV ŽEN. Různé práce se pouze

55 zmiňují o existenci ASVŘ/ŽEN, ale nerozebírají podstatu a specifičnost ženijních prací.

Práce [5] je první svého druhu, která podrobně řeší ženijní podsystém velení a řízení zapojený do NEC (Network Enabled Capability). V odborné literatuře [9] jsou popsána jednotlivá APV, avšak ani ty nezohledňují oblast ženijních prací. Na samotných webových stránkách společnosti Delinfo spol. s.r.o. [4] v sekci Systémy C4ISTAR pozemních sil taktéž není vymezena a popsána oblast (na rozdíl od ostatních druhů vojsk), která by se týkala ŽV AČR a ženijních prací.

Z toho důvodu lze spatřovat jako nezbytné vymezení obsahu APV ŽEN, stanovení kritérií a požadavků na APV ŽEN, způsobu použití, samotný vývoj a implementaci a následné ověření praxí.

Překonávání vodních překážek je komplexní úkol, který je složitý svojí přípravou i samotným provedením. Vytváří vysoké nároky na přípravu osob, techniky i materiálu a vzájemnou koordinaci jednotlivých druhů vojsk. V posledních letech se pro svoji komplexnost v rámci vojenských cvičení pozemních sil AČR příliš neprocvičoval.

Dokumentace [10], [11], [12] a [13] k této problematice nezohledňuje využití současných informačních systémů a do budoucna může být i nedostatečná z pohledu taktického použití.

2.3. Analýza informací

Informační systémy mohou mít dle respondentů vysoký význam pro AČR, resp. pro ŽV AČR. Ženijní podsystém velení a řízení a APV ŽEN by se přitom uplatnili v celém spektru ženijních prací. Zavedením těchto prostředků se značně zmenší nároky na živou sílu. Cílovým stavem využití ženijního podsystému velení a řízení při překonávání vodních překážek může být i zvýšení přesnosti a efektivity odvedené práce.

Nutnost vývoje v AČR (ŽV AČR) je vysoká a to zejména z důvodu schopnosti udržet krok s cizími armádami a hlavně koaličními partnery v současném operačním prostředí.

Na základě vyhodnocení informací z různých zdrojů lze usuzovat, že APV ŽEN k řešení úkolů ženijní podpory s využitím SW podpory nejsou vytvořeny z těchto důvodů:

˗ neexistence koncepce;

˗ je stanoveno poslání IS VŘ, vize ženijního podsystému velení a řízení a APV ŽEN, ale chybí koncepce správného a efektivního využití v oblasti úkolů ženijní podpory;

˗ absence vědeckého zkoumání problematiky;

˗ v současné době se dle dostupných informací žádný odborník v AČR aktivně nevěnuje vědeckému zkoumání vývoje a vytvoření APV ŽEN;

˗ nedostatek odborníků;

˗ existuje pouze malý počet odborníků, kteří rozumí problematice ženijních prací a zároveň jsou schopni řešit jejich zahrnutí do technologické podpory (APV ŽEN);

˗ široká škála specifických úkolů ženijní podpory;

˗ nedostatek financí;

˗ neochota pouštět se do nových věcí, bojácnost inovací;

˗ dlouhodobost problému – časová náročnost vývoje, zavádění;

˗ nároky na vycvičenost obsluh, technických odborníků (zpravidla příslušníky štábů);

˗ náročnost technické a technologické údržby;

˗ neexistující spolupráce se státy NATO na výzkumných projektech;

˗ nedůvěra ve využití.

Neexistence APV ŽEN a nevyužití ženijního podsystému velení a řízení bude směřovat k:

˗ postupnému zaostávání za ostatními vyspělými armádami;

˗ narůstání nároků na živou sílu;

56

˗ nevyužití výhod, které vycházejí z možností použití APV ŽEN;

˗ vyšším ztrátám na bojišti;

˗ lidské chybovosti.