C o m p a r a t i v e Legal C u l t u r e s oř the Faculty oř Law

300  Letöltés (0)

Teljes szövegt

(1)

Теория и философия Ч А Б А ВАРГА

Будапешт

1994

(2)
(3)

Теория и философия

(4)

C o m p a r a t i v e Legal C u l t u r e s oř the Faculty oř Law

oř Loránd Eötvös U n i v e r s i t y in B u d a p e s t

правовые культуры юридического факультета

университета им.

Этвэша Лоранда

(Н-1364 B u d a p e s t V, E g y e t e m - t é r 1-3)

P H I L O S O P H I A E IURIS

r e d i g i t

C s a b a Varga

ФИЛОСОФИИ ПРАВА

под р е д а к ц и е й

Чаба Варга

(5)

Ч А Б А ВАРГА

Б у д а п е ш т

1994

(6)

© Cs<ib<i V.irga & original holders

For ihr realisation Ы lbe lAsks defmed in and thanks lo tbf finánccá granted by, among othera,

variou» ЕС PHARE U TEMPUS Projectt

(7)

П р е д и с л о в и е Б и б л и о г р а ф и я

Статьи

Z á s a d n í o t á z k y v ý v o j e a s o u č a s n o s t i k o d i f i k a c e p r á v n í c h

i n s t i t u t ů 3 1. Problém jednoty projevů myšlenky kodifikace v historii 3

2. Pojem vývoje a vývoj kodifikace 11 3. Obečný pojem kodifikace 14

Резюме 20

IRozvoj teorií o suitu a právu a současnost J. Blahoz, V.S. Nersesjanc a kol.

(Praha: Academia 1988), Kapitola IV, стр. 68-84. р е з ю м е . 290 стр.

(Československá akademie vřd)]

Понятие кодификации и историчность явления кодификации 20

IÁllam- és Jogiudorruiny. XVIII (1975) 3. стр. 436-463|

И з м е н е н и е о б щ е с т в а и п р а в а и в о п р о с ы к о д и ф и к а ц и и ,

у д е л я я о с о б о е в н и м а н и е с о ц и а л и с т и ч е с к и м к о д е к с а м 21 1. Диалектика общественного изменения и сохранения в ходе

исторического развития кодификации 22 2. Вопрос о возможности кодификации, воспринятой основным

средством правотворчества общественного изменения 28 3. Параллельность общественного и кодификационного изменений:

обратная связь и ее формы в социалистических кодексах 35

Сноски 40

ICWarsuwa: Polska Akadémia Nauk Inslylut Paftslwa i Praua 1974) 20 стр.|

R o z w ó j p r a w a a j e g o k o d y f i k a e j a 41 1. Dialektyka spolecznych zmian i zachowania w procesie historyeznego

rozwóju kodyfikaeji 41 2. Zagadnienie možliwošci kodyfikaeji jako podstawowego narzgdzia

prawodawstwa wprowadzajjiccgo zmiany spoleezne 45 3. Paralelizm zmian spolecznych i kodyfikacyjnych: "spr/^ženie zwrotne" i

jego formy w kodyfikacjach socjalistycznych 49

Przypisy 51

(Pntwotwórslwo socjaltslyczne red. Adama lxipalka u Andr/ej Habban (Warsřawa 1979). стр. 349-360 (Polska Akadémia Nauk, Inslylut Paftslwa i P r a » a ) |

С и с т е м а т и з а ц и я и к о д и ф и к а ц и я з а к о н о д а т е л ь с т в а 53

Сноски 57

| п е р е в о д с венгерского Állam- és JcgtuJnm,íny, XXII (1979) I, стр. 65-911

V

(8)

||1сре1»од С в е н г е р с к о г о Állam- és Jogtudimuíny, XXI (1978) 3, стр. 339-366]

Л е н и н и р е в о л ю ц и о н н о е з а к о п о д а т е л ь т с в о 67

IВ. И Ленин о социалистическом государстве и праве ред. В М. Ч х и к в а д з е и Б Н. Т о п о р н и н . ( M o c í m : И ч д а т е л ь с т в о " Н а у к » " 1969), В. И. Л е н и н — о с н о в о п о л о ж н и к с о ц и а л и с т и ч е с к о г о п р а в а ' , 3. глава, стр. 271-280 ( А к а д е м и » Наук С С С Р , И н с т и т у т Г о с у д а р с т в а и П р а в а ) |

Ленин и революционное правотворчество 76

{Állam- és Jngludnrruíny, XII (1970) 1, стр. 56-57]

З а в е р ш е н и е с о ц и а л и с т и ч е с к о й к о д и ф и к а ц и и 77 1. Кодификация в европейских и азиатских странах народной

демократии 77 2. Рекодификация как типовой знак социалистической

кодификации 82 Сноски 84

| п е р е ь о д с а н г л и й с к о г о Codißcation as a Socio-histoncal Phenomrnon (Budapest: Akadémiai Kiadň 1991), 8. глава, п у н к т ы 3-5., стр. 218-246]

M i n i s t e r s k é o d ů v o d n ě n í a j e h o ú l o h a ve z p r o s t ř e d k o v á n í

p r á v n í c h h o d n o t 89 I. Principiální a historické základy vzniku minislerského odůvodnéní 90

II. Možné a žádoucí funkce ministerského odúvodnční v socialistickém

právu 98 III. Ministerské odúvodnční a jeho význam při výkladu právních norem 102

[Státní správa, 1978/3. стр. 84-1031

Законодательство и его ответственная сознательность Министерская мотивировка законопроекта и ее принципиальные вопросы 108

\Állam- és Jogtudomány, XX (1977) I, стр. 68-99]

P r e a m b u l e - o t á z k a p r á v n í v ě d y 109

I. Pojem preambule 111 II. Obsah a funkce preambulí 114 III. Normativita obsahu preambule 117 IV. IVoblém odúvodnčnosti používání preambulí z hlediska socialistické právní

politiky 128

ISfciwi správa, 1978/4, стр. 69-93)

Проблема преамбул в практике правотворчества 133

[Állam és Jogtudomány, XIV (1970) 2, стр. 249-307)

Преамбула как вопрос теории права 134

IActa Juridica Aiaiemuie Scicniuirum llungancae. XII (1971) 1-2, стр. 1 0 1 - | 2 8 |

Preambula kao pitanje teorije prava 134

{Stráni pravni iivot, (1971) No. 73, стр. 22)

З а с а м о с т о я т е л ь н о с т ь п р а в о в о й п о л и т и к и 135

1. Связь политики и права 135 2. Правовая политика как проводник в связи политики и права 135

3. Правовая наука, правовая политика и право права 136 4. Необходимость самостоятельности правовой политики 138

| п е р е в о д с в е н г е р с к о г о Társadalomkutatás, 1985/3, стр. 5 - 1 0 |

(9)

FIojaM п р а в а у J I y K a 4 e ß o j о н т о л о г и и 145

I М а р к с и с т и ц ка Мне an, 1983/3, стр. 189-209)

Pojam prava u Lukačevoj ontologiji 166

IStráni pnn-ni Irvot, (1980) No. 108, стр. 53-55)

Д и а л е к т и к а р а з в и т и я п р а в о в ы х и н с т р у м е н т о в

П р е д м е т н о е и с с л е д о в а н и е п р е з у м п ц и и и ф и к ц и и к а к с р е д с т в ю р и д и ч е с к о й т е х н и к и 169 I. " П р е з у м п ц и я " 170 1. В процессе судебного установления фактов 172 2. В нормативной дефиниции фактов: preasumpiio juris lanlum 173 3. В нормативной дефиниции фактов: praesumplio juris ei de jure 174

4. В юридической области 174

Относительно "презумпции" 178

1. Функции 178

2. Презумпция и ф и к ц и я 180

3. 11соправданпость эпистемологического обоснования в отношении

нормативной области 181

4. Технический аппарат презумпции 182

II. " Ф и к ц и я " 184

1. В лингвистическом формировании правовых норм 184 2. В применении правовых норм судом 185 3. В доктриналыюм отражении правовых норм 187 4. В теоретической реконструкции правовых норм 188

5. В правовом отношении 190

Относительно " ф и к ц и и " 192 1. История и сущность: от истоков к юридической ф и к ц и и 192

2. Классификация 196

3. Право как фикция 197

4. Презумпция и фикция 200

Литература 201

| п е р е в о д с английского Archiv fiir Rechts- inul Sozuúphilosophie, LXXIV (1988) 2, стр. I68-184|

Р а з д е л е н и е в л а с т е й — и д е о л о г и я и у т о п и я в п о л и т и ч е с к о й

м ы с л и 205 Примечания 212

(перевод с ф р а н ц у т о г о Acta Juruíira Academuie Scieniuirvm Hungáriáié.

XXVII (1985) 1-2, стр. 243-250)

П р а в о к а к и с т о р и я 215

\Acta Jurúlica Acmlemiae Scicntiarum Hungaricae, XXX (1988) 1-2, стр. 240-247|

222

|B. А. Ч е т в е р ш ш Реферативный журнал за Рубежом: Общественные науки: Серии 4 Государство и право, 1987/1, стр. 28-30|

v i i

(10)

Дилеме 6езако1ьа и законитост 226 П а т о л о г ^ с правног посредова!ьа 234 Право и питание nojMOBiior минимума 241

1 1 борнит Матице српске га друигтвене науке, брой 88/1990, стр. 59-781

Резюме / Рецепзии

Vý/.namnejšie súřasné sústavy vysokoškolského vyucovania práva 247

|Sleían Luby in Pravny Obzor, U (1968) 8, стр. 732-733)

Кодификационные предформы в развитии права древнего мира 248

[Állom- is Jogtudomány. XVII (1974) 1. стр. 83-1001

Проявления кодификации в развитии права средних веков 248

[Állom- és Jogtudonuíny. XVIII (1975) I, стр. 135-1581

Тенденции к кодификации в эпоху просвещенного абсолютизма 249

[Jogiudonínyi Közlöny, XXXI (1976) 2, стр. 70-80, резюме, стр. 108)

Рождение классического типа кодификации во Фрашцги 249

IÁllam- és Jogtudomány, XVII (1974) 3. стр. 457-479)

Поздние кодексы и кодификационная проблематика буржуазного

преобразования 250

[Jogtudományi Közlöny. XXXII (1977) 6, стр. 320-329)

Кодификация в англосаксонских системах 250

[Állam- és Jogtudomány. XVI (1973) 4, стр. 611-634)

Формирования кодификационных попыток в Соединенных Штатах

Америки 251

[ÁlLim- és Jogtudomány, XV (1972) 2, стр. 305-329)

Модернизация права и тенденции его кодификации в афро-

азиатском правовом развитии 252

| М . А. Супатаев Советское государство и право, 1978/12, стр. 148)

Рождение социалистической кодификации в СССР и Завершение социалистической кодификации / Развертывание нового, социали-

стического типа кодификации 253

[Jogtiu/omínyi Közlöny. XXIX (1974) 2. стр. 559-567, резюме, стр. 602 к XXX (1975) I, стр. 11-20; Acta Juridica Acadcmiae Scienliarum Hungaricae, XVII (1975) 1-2, стр. 111-138]

Илюзии в развитии идей кодификации / linzije и razvoju ideje о

kodiílkaciji 254

[Jogtu.lom.inyi Közlöny. XXXI (1976) 8. стр. 434-441, резюме, стр. 491. и Stráni pravni Uvol, (1978) No. 98, стр. 26-28)

"Рациональность и кодификация права" 256

[Szociológia, 1975/3, стр. 359-378)

(11)

К о д и ф и к а ц и о н н о е явление: его историческая сущность и актуальное

значение 259

[Állam- és Jogtudonuíny, XX (1977) 4, стр. 568-574]

К о д и ф и к а ц и я как общественно-историческое явление 259

[Реферативный журнал за Рубежом Общественные науки-. Серия 4: Государство и право, 1981/4, стр. 26-291

Kodifikácia ako spoločensko-historicky jav 263

| L | e o n a i d | Biandii in Prmny Obzor, 64 (1981) 1, стр. 60-63]

Кодекс как система Системность кодекса и н е в о з м о ж н о с т ь его

аксиоматического понимания 267

|Állam- és Jogtudonuíny, XVI (1973) 2, стр. 268-2991

Право и системный подход к праву / Право и системный подход к

праву 267

[Magyar Filozófiai Szemle, XX (1976) 2, стр. 157-175 и Acta Jundica Academiae Scieniuirum llungaricae, XXI (1979) 3-4, стр. 295-319]

Об общественной определенности правовой аргумс1ггации / О

drustvenoj odredenosti pravnog rasudivanja 268

[Állom- és Jogtudomány, XI (1971) 2, стр. 249-285 и Smím pravni íivot, (1972) No. 77, стр. 27]

Судейская деятельность и ее логика Противоречие между идеями,

действительностью и перспективами 269

[Állam- és Jogtudonuíny, XXV (1982) 3, стр 464-485]

Основные теоретические вопросы правотворчества 270

IÁllam- és Jogtudomány. XXII (1979) 1, стр. 65-91]

Основы теоретического толкования применения нрава 270

[Állam- és Jogtudomány, XXI (1978) 3, стр. 339-366]

Учение Ксльзспа о применении права 271

[Állam- és Jogtudonuíny, XXIX (1986) 4, стр. 569-591]

Импутативпый характер установления судьей ф а к т о в 271

[Állam- és Jogtudomány. XXXI (1989) 2, стр. 496-543]

Импутативпый характер установлений судьей ф а к т о в 271

[Állam- és Jogtudonuíny. XXXI (1989) 3, стр. 30-93]

Проблема определения права в социалистической теоретической

литературе 1960-х годов 272

[Állam- és Jogtudonuíny, XXII (1979) 3, стр. 475-488]

Макросоциологические правовые теории от "представления о мире

юриста" к социальной теории права 273

ISzociolňgia, 1983/1-2, стр. 53-78]

" В н е ш н е е " и "внутреннее" в праве 273

IJogtudonuínyi Kňzlfiny, XXXVIII (1983) П . стр. 683-688)

i x

(12)

Szociológia, 1979/4, стр. 383-397]

Вопрос ф о р м а л ь п о й рациопальности в праве 274

[,Magyar Filozófiai Szemle, XXII (1978) 4, стр. 489-504|

" В е щ " и овсщсствлспие в праве 275

IÁllam- éj Jogtudomány, XXI (1978) 1. стр. 61-81]

" М е с т о права в системе взглядов Дьсрдьа Л у к а ч а " / " T h e place of law in L u k á c s ' world concept"

275

(Jozef Karpal in Pra\ny Obzor, 66 (1983) 2, стр. 164-166]

277

|J|erzy| Wróblewski in Paňstwo i Prawo, XLII (1987) 4, стр. 117-118]

Внутренняя моралность права 279

(K|aialin) Szamel in Реферативнып журнал за Рубежом Общественные науки: Серия 4: Государство и право, 1988/4, стр. 19-21]

X

(13)

В последние десятилетия ряд моих научных трудов б ы л и переведены на русский в рамках многостороннего методологического сотрудничества, реализованного советским Институтом государства и права и возглавляемого профессором В. С. Нерсесянц, а т а к ж е по просьбе редакций отдельных советских юридических журналов. К переводу моих трудов способствовал и тот факт, что мне посчастливилось встретиться с С. Л у ж к о в ы м , научным сотрудником МГИМО, владеющим как специальными правовыми знаниями, так и я з ы к о в ы м и способностями. Однако значительная часть переводов существовала только в рукописной форме. Поэтому в этом сборнике — используя и реализуя, в частности, средства программы ЕС "Темпус" и "Фар"

— я публикую отмеченные выше рукописные материалы.

Пользуясь этим случаем в сборник я включил и в ы ш е д ш и е в свет на

разных славянских языках (русский, чешский, польский, сербский,

хорватский) труды, а т а к ж е связанные с ними резюме и рецензии.

(14)
(15)

профессор, главный координатор проекта "Темпус"

(сравнительно-правовые культуры), юридического факультета Университета им. Этвэша Лоранда

(11-136-4 Budapest, Egyetem-tér 1-3) (1М364 Будапешт, Egyetein-tér 1-3)

Книги, опубликовапные автором

A felsőfokú jogi oktatás főbb mai rendszerei [Главные системы современного вузовского преподавания права] (Budapest: Magyar Tudományos Akadémia Állam- és Jogtudományi Intézete 1967) 210 p.

A kodifikáció mint társadalmi-történelmi jelenség ( К о д и ф и к а ц и я как общественно- историческое являние] (Budapest: Akadémiai Kiadó 1979) 351 р.; Codißcation as a Socio-historical Phenomenon (Budapest: Akadémiai Kiadó 1991) viii + 391 р.

A jog helye Lukács György világképében [Место права в системе взглядов Дьердьа Лукача] (Budapest: Magvetó 1981) 287 р. [Gyorsuló Idő]; Tlie Place of Law in Lukács's World Concept (Budapest: Akadémiai Kiadó 1985) 193 р.

Politikum és logikům a jogban A jog társadalomelmélete felé [ П о л е т и к а и л о г и к а в праве: Пути к общественной теории права] (Budapest: Magvető 1987) 502 р. [Elvek és Utak]

A bírói ténymegállapítást folyamat természete [Характер судейского определения фактов] (Budapest: Akadémiai Kiadó 1992) 269 р.; A Theory of the Judicial Process Tlie Establishment of Facts (Budapest: Akadémiai Kiadó) [в прессе]

A jogi gondolkodás paradigmái [Парадигмы юридического м ы ш л е н и я : Введение в ф и л о с о ф и ю наук и ф и л о с о ф и ю языка] (Budapest: Századvég) cca. 200 р.

[в прессе] [Jogfilozófiák]; Paradigms of Legal Thinking Philosophy of Science and Philosophy of Language Considerations (Budapest: Eötvös Loránd University

"Comparative Legal Cultures" Project) [в прессе] [Philosophiae Iuris]

Law and Philosophy Selected Papers in Legal Theory (Budapest: Eötvös Loránd University "Comparative Legal Cultures" Project 1994) [в прессе] [Philosophiae Iuris]

Transition to Rule ofLaw Hungary from Communism to Democracy (Budapest: Eötvös Loránd University "Comparative Legal Cultures" Project) cca. 100 р. [в прессе]

[Philosophiae Iuris]

x i i i

(16)

Modem polgári jogelméleti tanulmányok [Статьи о современной буржуазной теории права] (Budapest: Magyar Tudományos Akadémia Állam- és Jogtudományi Intézete 1977) 145 p.

Jog és filozófia [Право и ф и л о с о ф и я : Сборник избранных работ представителей б у р ж у а з н о й теории права первой половины нашего столетия] (Budapest:

Akadémiai Kiadó 1981) 383 р.

Traililion und Fortschritt in der modernen Rechtskulturen Proceedings of the l l t h World Congress in Pliilosophy of Law and Social Philosophy in Helsinki, 1983, ed. Stig Jörgensen, Yulia Pöyhönen & Csaba Varga (Stuttgart: Franz Steiner Verlag Wiesbaden 1985) 258 p. [Archiv Гиг Rechts- und Sozialphilosophie, Beiheft 23]

Rechtsgeltung Ergebnisse des Ungarisch-österreichischen Symposiums der Inter- nationalen Vereinigung für Rechts- und Sozialphilosophie 1985, hrsg. Csaba Varga

& Ota Weinberger (Stuttgart: Franz Steiner Verlag Wiesbaden 1986) 136 p.

[Archiv für Rechts- und Sozialphilosophie, Beiheft 27]

Hans Kelsen Tiszta jogtan [Чистая теория права] [Reine Rechtslehre, 1934] Hihó István fordításában [1937] (Budapest: Eötvös Loránd Tudományegyetem Bibó István Szakkollégium 1988) xxii + 106 p. [Jogfilozófiák]

Rechtskultur - Denkkultur Ergebnisse des Ungarisch-österreichischen Symposiums der Internationalen Vereinigung für Rechts- und Sozialphilosophie 1987, hrsg. Erhard Mock & Csaba Varga (Stuttgart Franz Steiner Verlag Wiesbaden 1989) 175 p.

[Archiv fiir Rechts- und Sozialpliilosophie, Beiheft 35]

Biotechnologie, Ethik und Recht im wissenschaftlichen Zeitalter Proccedings of the World Congress in Philosophy of Law and Social Philosophy in Kobe, 1987, cd.

Tom I). Campbell, Robert C. L. Moffat, Sctsuko Sato & Csaba Varga (Stuttgart:

Franz Steiner Verlag Wiesbaden 1991) 180 p. [Archiv für Rechts- und Sozialphilosophie, Beiheft 39]

A világ főbb jogrendszerei [Главные системы права мира] ed. Gábor Hamza, Pál Horváth, Gábor Bánfalvi, Katalin Szegvári Nagy, Mihály T. Révész & Csaba Varga (Budapest: Eötvös Loránd Tudományegyetem 1991) 369 p. [Összehasonlító Jogtörténeti Tanulmányok]

Theoretische Grundlagen der Rechtspolitik Ungarisch-österreichisches Symposium der Internationalen Vereinigung fiir Rechts- und Sozialphilosophie 1990, hrsg. Peter Koller, Csaba Varga Л Ota Weinberger (Stuttgart: Franz Steiner Verlag Wiesbaden 1992) 185 p. [Archiv fiir Rechts- und Sozialpliilosophie, Beiheft 54]

x i v

(17)

Marxian Legal Theory (Aldershot, Hong Kong, Singapore & Sydney: Dartmouth 1993) xxvii + 530 p. [The International Library of Essays in Law & Legal Theory, Series cd. Tom D. Campbell, Schtxils 9)

Carl Schmitt Politikui teológia [Политическая теология] (Budapest: ELTE Állam- és Jogtudományi Kar TEMPUS "Összehasonlító Jogi Kultúrák" 1992) xx + 41 р.

[Jog filozófiák]

Igazságtétel jogállamban Német dokumentumok [Посткоммунистичсскос правосудие в правовом государстве: Сборник немецких документов]

(Hudapest: Windsor Klub 1994) [в прессе] [Hungárián Windsor Club Papers]

European Legal Cultures ed. Volkmar Gessner, Armin Höland & Csaba Varga (Aldershot, Hong Kong, Singapore & Sydney: Darimouth 1994) cca. 500 р. [в прессе] [European Law Textbook Series]

x v

(18)
(19)
(20)
(21)

1. Problém jednoty projevů myšlenky kodifikace v historii

V m o n o g r a f i i , v níž byl p r o v e d e n p o k u s u k á z a t , j a k se m y š l e n k a k o d i f i k a c e p r o j e v o v a l a , ' ) byl f o r m u l o v á n o b r a z h i s t o r i c k é h o p r o j e v u k o d i f i k a c e v teorii i p r a x i . Ačkoliv t e n t o p o p i s u k á z a l logický sled r ů z n ý c h f o r e m , s o u s t ř e d i l se p ř e s t o na specifické p r o b l é m y k o d i f i k a c e k a ž d é h o h i s t o r i c k é h o o b d o b í i s p o l e č e n s k é s i t u a c e tak, j a k vznikaly. T y byly p o k l á d á n y za více m é n ě nezávislé u k á z k y těch p r o b l é m ů , p r o k t e r é d ř í v ě j š í f o r m y k o d i f i k a c í s n a d byly t r a d i č n í , ale k t e r é p o ř á d ještě museli řešit s p e c i f i c k é k o d i f i k a č n í p r o b l é m y a u s p o k o j o v a t s p e c i f i c k é p o ž a - d a v k y na daném místě a v danou dobu. T o byl d ů v o d , p r o č se m á s t u d i e p o d o b a l a celé sérii studií t ě c h t o o t á z e k . P ř e s svou s y s t é m o v o u f o r m u se snažila z p r a c o v a t typické p r o b l é m y v r á m c i z á k l a d n í s i t u a c e ve v š e o b e c n é m v ý v o j i p r á v a . T o se stalo ze zvláštních d ů v o d ů .

V y c h á z í m e z p o z n a t k u , že m e z i r ů z n ý m i p r o j e v y k o d i f i k a c e e x i s t u j e u r č i t ý s p o l e č e n s k o - h i s t o r i c k ý s p o j o v a c í č l á n e k . T e n t o č l á n e k však nelze n i k t e r a k p o k l á - dat za p ř í m o č a r ý a p ř í m o s o u v i s e j í c í . Ani h i s t o r i c k ý j e v k o d i f i k a c e a z a j i s t é ani sám z á k l a d n í p r o b l é m k o d i f i k a c e n e j s o u j e d n o t n é a h o m o g e n n í . R ů z n á o b d o b í a v ý v o j o v á stádia atd. z p ů s o b i l a t r v a l o u různorodost.

Ve spíše t r a d i č n í m t e o r e t i c k é m p ř í s t u p u byl j e v k o d i f i k a c e c h á p á n j a k o daný, j a k o p o u h ý d ů s l e d e k normativních p o ž a d a v k ů na d e f i n i c i t o h o t o p o j m u . Jev ko- d i f i k a c e byl s p o j o v á n s u r č i t ý m i m y š l e n k a m i n e b o m o d e l y . F r a n c o u z s k ý Code civil sloužil h l a v n ě j a k o m o d e l . T e n t o s n a d n e j s k v ě l e j š í , n e j v l i v n ě j š í a n e j v í c e p r ů - k o p n i c k ý čin v celé historii k o d i f i k a c e p ř e s t a l být s á m s e b o u , t j . s p e c i f i c k ý m dílem, k t e r é vzniklo za k o n k r é t n í c h p o d m í n e k а к u s p o k o j e n í k o n k r é t n í c h p o t ř e b . S k u - tečnost, že vytvořil typ, v y p l y n u l a z j e h o vlastní kvality a h i s t o r i c k é s i t u a c e a p r o t o sám o sobě n e m o h l být p ř í č i n o u n ě j a k é h o t e o r e t i c k é h o z k o m o l e n í . P r o t o ž e však s o u č a s n ě byl více n e ž j e n t y p e m , totiž v z o r e m moderního pojmu kodexu, m o h l n ě j a k ý n e p a t r n ý s p o l e č n ý j m e n o v a t e l jistě vést к t a k o v é m u z k o m o l e n í . Z Code civil n e v y p l ý v á eo ipso, že by se měl stát v z o r e m p r o p o j e m k o d e x ů a ť m i n u l ý c h

') Cs. Varga, A kodifikáció mint társadalmi-történelmi ( K o d i f i k a c e j a k o sociálnéhistorický f e n o - m é n ) , Budapest, 1979.

76 3

(22)

a n e p r o m í t l se ani d o m i n u l o s t i ani d o b u d o u c n o s t i . P ř e s s v ů j h i s t o r i c k ý v ý z n a m zůstal zvláštním druhem projevu: nebyl s c h o p e n vyloučit j i n é zvláštní p r o j e v y .

A to j e p r á v ě p ř e s n ě to, c o se stalo s t e o r i e m i , k t e r é z t o t o ž ň o v a l y k o d i f i k a c i s tím zvláštním r o z v i n u t ý m a stále j e n h i s t o r i c k ý m j e v e m , j a k ý m byl C o d e civil.

S t e j n á t e n d e n c e se o b j e v i l a i v t e o r e t i c k é m p o j m u socialistické k o d i f i k a c e , k t e r á p o k l á d a l a k o d i f i k a č n í č i n n o s t za v y v r c h o l e n í p o z d n í h o n á s t u p u b u r ž o a z n í p r o - m ě n y . S o c i a l i s t i c k á t e o r i e p o c h o p i l a s v ů j a k t u á l n í p r á v n ě p o l i t i c k ý úkol s p r á v n ě . Ale ani to n e m ů ž e z m ě n i t nic n a s k u t e č n o s t i , že n ě k t e ř í a u t o ř i o d h i s t o r i z o v a l i histo- rický p o j e m k o d i f i k a c e , d i a l e k t i c k ý p o h l e d na ni p ř e k r o u t i l i v d o g m a t i s m u s , k d y ž a b s t r a h o v a l i z k o u m á n í v m i n u l o s t i ( r o z u m n é z p r á v n í h o hlediska p o l i t i c k ý c h ú v a h d a n é h o o b d o b í ) t e o r e t i c k y na výlučně p l a t n ý p o j e m a učinili j e j j e d i n ě m o ž n ý m p o j m e m k o d i f i k a c e . T u t o s n a h u p o d p o r o v a l o to, c o E n g e l s n a z v a l

„ i d e o l o g i c k ý m p o j m e m " . J e to sled d e d u k c í „ u s k u t e č n ě n ý tzv. myslitelem v ě d o m é , avšak s f a l e š n ý m s e b e v ě d o m í m . S k u t e č n á h n a c í síla mu z ů s t á v á n a d á l e c i z í . . . " ,

2

) n e b o ť m e t o d o l o g i c k y šlo o to, že postulovali pojem kodexu a aplikovali jej na historii jako absolutní měřítko, j a k o n ě c o , č e h o m u s í být d o s a ž e n o sine qua non tím, že b u d o u s p r á v n ě p o c h o p e n y c h a r a k t e r i s t i c k é , k o d e x u p o d o b n é rysy histo- r i c k ý c h p r o j e v ů m y š l e n k y k o d i f i k a c e .

Z á s a d a h i s t o r i č n o s t i j a k é k o l i v o p r a v d o v é m a r x i s t i c k é t e o r i e u k á z a l a p ř e s n ě , že ve vývoji k o d i f i k a c e n e e x i s t u j e n ě j a k ý v z o r , k t e r ý by m o h l být o b h a j o v á n j a k o a b s o l u t n í m ě ř í t k o . T o t o k r i t i c k é s t a n o v i s k o n á s však n e z b a v u j e p o v i n n o s t i o b - j a s n i t p o j e m k o d e x u .

V š e c h n y s k u t e č n ě h i s t o r i c k é p o j m y se m u s í snažit v y h n o u t d o m n ě n c e , že „ p o j - m y " a „ o b s a h " j s o u d á n y ab ovo a že z b ý v á p o u z e j e d e n úkol: a p l i k o v a t j e n a histo- rii a h o d n o t i t výsledky, k t e r é se b ě h e m historie dostavily. Musí usilovat o to, a b y se odlišily od p r o c e s ů s p o l e č e n s k é h o v ý v o j e j a k o t a k o v é h o , a b y v n ě m našly k o n - k r é t n í j á d r o p ř e d s t a v u j í c í z k o u m a n ý j e v j a k o více m é n ě a d e k v á t n í řešení. Z h l e - diska t e o r e t i c k é h o v ý z k u m u j e z a j í m a v ý proces, v n ě m ž se problém o b j e v i l a došel v ý r a z u , a k t e r ý byl p o z d ě j i v y ř e š e n v y p r a c o v á n í m a u p l a t n ě n í m n a v z á j e m se h o d í - cích prostředku. T y t o p r o s t ř e d k y p r o t o n e j s o u p ř e d e v š í m a p ř í m o ve v z á j e m n é m v z t a h u , n ý b r ž ve v z t a h u ke s p o l e č e n s k o p r á v n í situaci, k t e r á si j e o s v o j u j e a v y t v á - ří. J e v k o d i f i k a c e n e n í n i k d y f u n k c í j i n é h o ( k o d i f i k a č n í h o a t d . ) j e v u , ale f u n k c í k o n k r é t n í s p o l e č e n s k é a p r á v n í s i t u a c e . P r o t o n e n í d o sebe u z a v ř e n ý m , s e b e - u s p o k o j e n ý m j e v e m ; vznikl vždy j a k o více méně adekvátní forma konkrétního obsahu.

P o u z e t a k t o se n á m d o s t a n e o d p o v ě ď na o t á z k u : j a k j e m o ž n é v y p r a c o v a t i d e n - tické k o d i f i k a č n í m e t o d y j a k o z á v ě r y s p o l e č e n s k o p r á v n í c h p r o c e s ů , j e j i c h ž p o d -

J

) B. Engels, Dopis K. Schmidtovi z 27. října 1890, in: K. Marx, B. Engels, Vybrané spisy sv. II, Praha 1950, str. 5 1 5 п.; В. Engels, Dopis F. Mehringovi ze 14. č e r v e n c e 1883, in: tamtéí, str. 523.

83

(23)

k é h o f e u d a l i s m u , k t e r ý se hlásil ke k ř e s ť a n s t v í ; n e b o v y z a ř o v á n í C o d e civil u s k u - t e č ň u j í c í b u r ž o a z n í o b n o v u a n á r o d n í s j e d n o c e n í za f r a n c o u z s k é r e v o l u c e do celé ř a d y f e u d á l n í c h ( n e b o p o l o f e u d á l n í c h ) z e m í E v r o p y , A m e r i k y , Asie a A f r i k y na z a č á t k u b u r ž o a z n í h o v ý v o j e či o n ě j u s i l u j í c í ? J a k j e m o ž n é v y p r a c o v a t r ů z n é m e t o d y k o d i f i k a c e ( n e b o n e - k o d i f i k a c e ) j a k o z á v ě r y p r o c e s ů p r o b í h a j í c í c h v t o t o ž n ý c h s p o l e č e n s k o p r á v n í c h p o d m í n k á c h ( n a p ř . ř í m s k ý Z á k o n X I I desek a p o č á t e č n í č í n s k é k o d e x y ) , k t e r é by byly m e t o d a m i v úsilí o p o z n á v á n í p r á v a ? J a k použít r ů z n o r o d ý c h k o d i f i k a č n í c h m e t o d při m o d e r n i z a c i p r á v n í m i p r o s t ř e d - ky na a f r i c k é m k o n t i n e n t u ? J a k j e m o ž n é , že d o j d e ke k o d i f i k a c i , j e j í ž výsledek j e z hlediska k o d i f i k a c e t ř e b a h o d n o t i t j a k o důležitý, i k d y ž se n a v e n e k n e p o d o b á k o d e x u ( n a p ř . s i t u a c e v p r a x i p ř e d s t a v i t e l ů o b y č e j o v é h o p r á v a — coutimierú — ve s t ř e d o v ě k é E v r o p ě ; k o m p i l a c e c a r s k ý c h ú k a z ů v c h r o n o l o g i c k ý c h s b í r k á c h R u s k a v 19. století n e b o p o u ž í v á n í d o k t r i n á ř s k ý c h p r a c í j a k o n á h r a d y za k o d e x v Británii na k o n c i s t o l e t í ) ? Ve s p o l e č e n s k é m a p r á v n í m v ý v o j i j e o t á z k o u , k t e r é f a k t o r y se m o h o u stát k o d i f i k a č n í m p r o b l é m e m , k t e r é p o d m í n k y m o h o u ovlivnit s i t u a c e o k o l o k o d i f i k a c e , k t e r é t e c h n i c k é p r o s t ř e d k y m o h o u p ů s o b i t na d ů l e ž i t á řešení. T y t o o t á z k y m o h o u být z o d p o v ě z e n y p o u z e p o m o c í o b s a h o v é a n a l ý z y p ř í s l u š n ý c h s p o l e č e n s k ý c h a p r á v n í c h p r o c e s ů .

V š e o b e c n ě ř e č e n o , m ů ž e být o b j e v e n í se j e v u k o d i f i k a c e v y s v ě t l e n o situací, k t e r á se vyvinula ve společnosti p o d vlivem r ů z n ý c h e k o n o m i c k ý c h , p o l i t i c k ý c h a j . f a k t o r ů , k d y ž p r á v o u ž n e m ů ž e d á l e sloužit, leda by se v y v i n u l a u r č i t á j i n á m e - toda. T o j e s i t u a c e , za níž p r á v o , m a j í c í mít u r č i t ý o b s a h , u ž n e u s p o k o j u j e : speci- fická formální organizace d a n é h o o b s a h u se stává nezbytnou pro adekvátní fun- gováni p r á v n í n a d s t a v b y .

N e ž b u d e m e z k o u m a t j e d n o t l i v é složky d e f i n i c e , měli b y c h o m v ě n o v a t p o z o r - nost j e d n é z p ř í č i n k o m p l e x n o s t i k o d i f i k a č n í h o p r o c e s u . Mezi n u t n o s t í k o d i f i k a c e a r o z h o d n u t í m k o d i f i k o v a t e x i s t u j e s u b j e k t i v n í p o h n u t k a : p o t ř e b a k o d i f i k a c e by měla být p o c i ť o v á n a j a k o n ě c o , c o volá p o ř e š e n í c e s t o u k o d i f i k a c e . T a t o p o h n u t k a má d v o j í s u b j e k t i v i t u tím, že j e p o s t u l a t o r n í co d o d o s t a t e č n o s t i l i d s k é h o p o z n á n í : j e s u b j e k t i v i z o v á n o č á s t e č n ě o z k u š e n o s t o p ř e n o u z n a l o s t í objektivního f a k t u nutnosti, č á s t e č n ě vědomím kodifikačního c h a r a k t e r u . Důležitost s u b j e k t i v n í h o motivu j e d á n a j e h o o b j e k t i v n í m u r č e n í m . J a k to vyslovil M a r x : „lidstvo si v ž d y c k y k l a d e ty o t á z k y , k t e r é j e s c h o p n o vyřešit, n e b o ť při bližším p o h l e d u se u k á ž e vždycky, že o t á z k a s a m a se o b j e v í j e n t e h d y , když už e x i s t u j í n e b o p ř i n e j m e n š í m v z n i k a j í h m o t n é p o d m í n k y p r o j e j í ř e š e n í . "

3

) T o t o v y m e z e n í s p o l e č e n s k é z m ě n y (kdy vše j e ř e č e n o a u d ě l á n o , j e to j e d n o s m ě r n é , ale z a l o ž e n é na složitém a v z á -

3

) K. Marx, Ke kritice politické ekonomie, předmluva, in: K. Marx, B. Engels, Vybrané spisy sv. 2, Praha 1977, str. 467.

76 5

(24)

tým obsahem, p a k ji s p o j u j e m e s o b s a h o v ý m i p r o c e s y , k t e r é t a k é od p ř í p a d u к p ř í - p a d u m ě n í to, j a k s á m p r o b l é m k o d i f i k a c e j e v z n á š e n : v y v o l á v a j í j e j z n o v u a z n o - v u .

P o t ř e b a k o d i f i k a c e závisí v p r v n í ř a d ě n a tom, j a k j e s p e c i f i c k ý o b s a h k e s p l n ě n í s p e c i f i c k ý c h f u n k c í f o r m á l n ě o r g a n i z o v á n . P r o t o ž e s á m o b s a h k o d i f i k a c e j e p r á v n í m o b s a h e m , m u s í m e b r á t v ú v a h u n e j e n e k o n o m i c k é , s p o l e č e n s k é a j . , ale i d r u h o t n é ( a č velmi d ů l e ž i t é ) o k o l n o s t i , j a k o n a p ř . zda z á k o n j e v ý s l e d k e m z á k o n o d á r n é h o n e b o o b y č e j o v é h o p r á v n í h o v ý v o j e , zda j e s l e d o v á n ú s t ř e d n ě n e b o i n d i v i d u á l n ě , zda j e v ý s l e d k e m v n i t ř n í h o v ý v o j e n e b o byl p ř e n e s e n z cizích p r a - m e n ů , zda i n s t i t u c i o n a l i z u j e n o v ý s p o l e č e n s k o e k o n o m i c k ý systém n e b o p r o s t ě j e n v y l e p š u j e a v y v í j í s t á v a j í c í a t d . T a k é f u n k c e m ů ž e být velmi r o z d í l n á . S t a č í , když n a z n a č í m e , že m ů ž e d o s á h n o u t r ů z n ý c h v ý s l e d k ů , od d i d a k t i c k é h o r e s u m o v á n í po z a b e z p e č e n o u k o n s o l i d a c i , od n o v é ú p r a v y p r a m e n ů p r á v a a ž p o j e h o s j e d n o - cení, od u z á k o n ě n í n o v é h o p r á v a p o z a v e d e n í cizího. T y t o m o ž n o s t i u k a z u j í r ů z n o s t m o ž n ý c h v z á j e m n ý c h vlivů a ř e š e n í . Ale to, j a k si p r o b l é m k l a d e m e , j e více m é n ě a b s t r a k t n í , n e b o ť n e b e r e m e v ú v a h u k o d i f i k a c i v j e j í v ě c n é p o d s t a t ě a s p e c i f i č n o s t i .

O t á z k o u j e , zda se k o d i f i k a č n í t r a d i c e v y v í j e l a s m ě r e m к ř e š e n í p o d o b n ý c h p r o b l é m ů a k d y ž a n o , j a k j e o r g a n i z o v á n a , j a k ú s p ě š n ě plní s v o u f u n k c i , j a k j e důležitá z h l e d i s k a n u t n o s t i k o d i f i k a c e . M u s í m e vzít v ú v a h u i n s t i t u c i o n á l n ě i d e o - logické p r o s t ř e d í , k t e r é j e s c h o p n o posílit n e b o oslabit ř e š e n í c e s t o u k o d i f i k a c e , i i n s t i t u c i o n á l n ě i d e o l o g i c k o u s t r u k t u r u s o u s e d n í c h (či j i n a k v l i v n ý c h ) z e m í . Roz- sah metod, k t e r é t r a d i c e v y v i n u l a p ř i ř e š e n í k o d i f i k a č n í c h p r o b l é m ů , u r č u j e i roli k o d i f i k a č n í t r a d i c e . T o , n e b o p ř e s n ě j i , společenské hodnocení její úspěšnosti v praxi v y t v á ř í n e j l e p š í most mezi m i n u l o u a n o v o u k o d i f i k a c í . A p o n ě v a d ž to m ů - že z n a m e n a t i t r a d i c e a ř a d u m e t o d z a v r h u j í c í c h k o d i f i k a c i , j e i o p a k p r a v d o u : t r a d i c e a ř a d a m e t o d z a v r h u j í c í c h v ý v o j k o d e x ů , či p ř e s n ě j i , s p o l e č e n s k é h o d n o - c e n í j e j i c h úspěšnosti v p r a x i , v e d o u p ř í m o к t r a d i c i o n a l i z a c i p r o t i k o d i f i k a č n í c h p o s t o j ů .

A b y byla z v á ž e n a k o m p l e x n o s t této d e f i n i c e , u v e d u n ě k o l i k p ř í k l a d ů , t a k o v ý c h , k t e r é u k a z u j í e x i s t u j í c í s p o j e n í mezi r ů z n ý m i d r u h y vlivů.

P o s í l e n í s t á t n í o r g a n i z a c e ve s t a r é Indii n e b y l o p r o v á z e n o ž á d n o u s e k u l a r i z a c í , j a k t o m u bylo ve většině c e n t r a l i z o v a n ý c h s t á t ů s t a r é h o s v ě t a . E x t r é m n í t ř í d n í r o z d ě l e n í h i n d s k é s p o l e č n o s t i b y l o s p o j e n o s t r a d i č n í n á b o ž e n s k o u ideologií, k t e r á p o j m o v ě s p o j o v a l a s p o l e č n o s t s c h o v á n í m j e d n o t l i v c e v d a n é k a s t ě . S v a t á t r a d i c e n e s t r p ě l a z n e s v ě c o v á n í p r á v a z á k o n e m . O p a k e m t o h o t o t r a d i c i o n a l i s m u bylo č a s o - vě n e o m e z e n é s c h v a l o v á n í o b y č e j o v é h o p r á v a . Z v e l k é n e d ů s l e d n o s t i v p r a x i o b y - č e j o v é h o p r á v a vzešly o n y „ k o d e x y " , k t e r é n e b y l y o h r o ž e n y n e b e z p e č í m v n ě j š í h o z a s a h o v á n í . A č k o l i v se v y v i n u l y j a k o u č e b n í p o m ů c k y ve š k o l á c h védy, byly n a t o l i k o d r a z e m i d e á l n í c h s p o l e č e n s k ý c h p o d m í n e k , že se b ě h e m staletí staly

75

(25)

n o r m a t i v n í p r a m e n y s v a t ý c h t r a d i c , s t e j n ě j a k o d o s u d u ž í v a n ý k o d e x M a n u .

4

) P ř i c h á z í m e к p ř í k l a d u p r a x e v y k l a d a č ů o b y č e j o v é h o p r á v a (coutumiers) ve s t ř e d o v ě k é E v r o p ě . Zvláštnost j e j i c h p r a x e j e v tom, že a č k o l i v byli p r o d u k t e m r e g i o n á l n í c h r o z h o d č í c h s o u d ů f e u d á l n í h o p a r t i k u l a r i s m u , p ř e s t o plnili k o d i f i k a č - ní f u n k c i , n e b o ť z v ě č ň o v a l i o b y č e j e j a k o p o m ů c k u p r o p a m ě ť . N i c m é n ě , t e n t o popis j a k o d ů k a z e x i s t e n c e o b y č e j e se v p r a x i m o h l kdykoliv z m ě n i t na předpis, j a k se i b r z y stalo. Vykladači o b y č e j o v é h o p r á v a ( c o u t u m i e r s ) v z á s a d ě n e v á z a l i r u c e r e g i o n á l n í m p r á v n í m a u t o r i t á m , ale p ř e s t o stabilizovali z á k o n o d á r s t v í f e u d á l - n í h o p á n a . K o n s o l i d a c e o b y č e j ů n e z n a m e n a l a u z á k o n ě n í n ě j a k é h o p r á v a ; o n a mu p o u z e p r o p ů j č o v a l a p s a n o u o b j e k t i v i t u . Ale tím, že p r á v o sepisovala, razila cestu к z á k o n o d á r s t v í . T e x t , k t e r ý n e m ě l větší h o d n o t u n e ž s o u k r o m ý zápis, se č a s e m stal n o r m o u .

Holandsko j e zvláštním p ř í p a d e m h i s t o r i c k é d e t e r m i n a c e , n e b o ť o b s á h l o n ě - m e c k o u a d a p t a c i ř í m s k é h o p r á v a b ě h e m s v é h o s t ř e d o v ě k é h o a m o d e r n í h o v ý v o j e . T o n a b y l o zvláštní důležitosti v 17. století, když — v d ů s l e d k u p o k r o k u v m a n u - f a k t u r n í v ý r o b ě a o b c h o d u i ú s p ě c h ů při k o l o n i z a c i — se H o l a n d s k o stalo v z o r e m kapitalistické z e m ě své d o b y . R í m s k o - h o l a n d s k é p r á v o v y j a d ř o v a l o p ř e v l á d a j í c í p o d m í n k y s t a k o v o u d o k o n a l o s t í , že G r o t i u s j e n e p o k l á d a l za p r o d u k t r e c e p c e , ale za p ř i r o z e n é r a c i o n á l n í p r á v o .

5

) T o bylo p r á v o , k t e r é h o l a n d š t í usedlíci v Jižní A f r i c e brali s sebou, kde j e ustavili svým s t á t n í m p r á v e m . N e b y l o prostě d o v e z e n o , ale zcela p ř i v l a s t n ě n o , p r o t o ž e d o k o n c e přežilo a n e x i J i ž n í A f r i k y britským im- p é r i e m . T o t o ř í m s k o - h o l a n d s k é p r á v o se stalo p e t r i f i k a c í n á r o d n í c h t r a d i c , n e b o ť m a t e ř s k á z e m ě se vyvíjela j i n o u c e s t o u . N i z o z e m í bylo za N a p o l e o n o v ý c h vítěz- n ý c h t a ž e n í a n e k t o v á n o F r a n c o u z s k ý m císařstvím a Code civil n a b y l moci ratione imperii. H o l a n d s k é k r á l o v s t v í o d v o l a l o Code civil po bitvě u Lipska, ale o dvě d e - setiletí p o z d ě j i byla z a v e d e n a j a k á s i j e h o i m i t a c e imperio rationis. Nic z t o h o sa- m o z ř e j m ě n e z m ě n i l o situaci v Jižní Africe, kde bylo p r á v o p e t r i f i k o v á n o ve stavu p ř e d k o d i f i k a c í spolu s klasickými ř í m s k ý m i p r a m e n y a d ř í v ě j š í h o l a n d s k o u i n t e r p r e t a c í (v m a t e ř s k é zemi již o p u š t ě n o u ) . T o se stalo v d o b ě , kdy p r o s t é p ř e - žití t ě c h t o t r a d i c bylo o h r o ž e n o britským p r á v e m . P ř e s toto n e b e z p e č í se J i ž n í A f r i - ka, p o d n í c e n á p r á v ě p r o t i k o d i f i k a č n í m p o s t o j e m Britů, v y h n u l a k o d i f i k a c i a své p r á v o p o n e c h a l a ve stavu c h a o t i c k é d ž u n g l e p ů v o d n í c h p r á v n í c h z d r o j ů .

Vztah mezi v z n i k e m p o t ř e b y k o d i f i k a c e a j e j í s k u t e č n o u r e a l i z a c í n e n í ted>

n i k t e r a k j e d n o z n a č n ý . Ačkoliv p r o b l é m vzniká o b e c n ě j a k o čistě o b j e k t i v n í nut-

*) A. S. Diamond, Primitive Law: Past and Present, 3. vyd., London 1971, str. 1 1 0 — 1 1 1 ; K. R. R Sastry, Hindu Jurisprudence: A Study in Historical Jurisprudence, Calcutta 1961, str. V — V I a 16; R. David, Les grands systémes de droit contemporains, Paris 1964, str. 485 n.

s

) Viz R. David, op. cit. str. 42, kde je citováno Grotiovo dílo Inleydinge tot de Hollandsche Regi gelertheyt z r. 1631.

76 7

(26)

ní i n s t i t u c i o n á l n ě i d e o l o g i c k é s t r u k t u r y na určité události. N e n í p o c h y b , že p o d o b - nou úlohu při v z n i k u socialistické k o d i f i k a c e s e h r á l a s k u t e č n o s t , že S o v ě t s k ý svaz i lidové d e m o k r a c i e (s v ý j i m k o u A l b á n i e ) zdědily k o n t i n e n t á l n í t r a d i c e a že byly po v h o d n é ú p r a v ě a p l i k o v á n y n a n o v é cíle socialistické r e v o l u c e . T a k se vysvětlu- je, p r o č socialistická k o d i f i k a c e byla p o k l á d á n a za p l n ě n í ú k o l ů , k t e r é zůstaly n e - J o k o n č e n y při b u r ž o a z n í c h z m ě n á c h ; kde t a k o v á d o d a t e č n á f u n k c e n e b y l a n u t n á , tam ke s k u t e č n é socialistické k o d i f i k a c i z p r a v i d l a n e d o š l o . J e p r a v d ě p o d o b n é , že zápas ve v z n i k a j í c í c h a f r o a s i j s k ý c h z e m í c h , k t e r é n a s t o u p i l y cestu m o d e r n i z a c e p r á v a , se o d e h r á v á pod vlivem r ů z n ý c h t r a d i c s o p a č n ý m i p o h n u t k a m i . Z p ů s o b m o d e r n i z a c e n e b u d e tu u r č o v á n čistě r a c i o n á l n í m i ú v a h a m i nezávislými na mi- nulosti, ale b o j e m mezi k m e n o v ě n á r o d n í m i t r a d i c e m i a t r a d i c e m i n a b y t ý m i za k o l o n i z a c e .

Větší ú l o h a se p ř i p i s u j e t r a d i c í m v j i n ý c h p ř í p a d e c h . Ve vývoji k o d i f i k a c e d o - c h á z í n ě k d y ke s k o k ů m . P ř í č i n o u j e c h t ě j n e c h t ě j n u t n o s t tkvící u v n i t ř k o d i f i k a c e , n e b o ť ve s p o l e č e n s k o e k o n o m i c k é m vývoji nelze zjistit ž á d n é s p e c i f i c k é f a k t o r y , k t e r é by ji m o t i v o v a l y .

S t ř e d o v ě k ý v ý v o j j e t o h o n e j v ý m l u v n ě j š í m p ř í k l a d e m . N e j v y p r a c o v a n ě j š í k o - d e x y vznikaly v o b l a s t e c h v y z n a č u j í c í c h se ú p a d k e m n e b o v ý v o j e m z p r i m i t i v - ních z á k l a d ů . J e j i c h e k o n o m i c k é p o d m í n k y s t a g n o v a l y . Ale v ý v o j k o d i f i k a c e tu nebyl dán těmito o k o l n o s t m i , n ý b r ž h i s t o r i c k o u n á h o d o u . N e m u s e l y a b s o l v o v a t celou cestu k o d i f i k a c í , p r o t o ž e měly vlastní t r a d i c e J u s t i n i á n s k é k o d i f i k a c e ( B y - z a n c , B u l h a r s k o ) .

O b č a s se také s t á v á , že se t a t o ú l o h a p r o j e v í vznikem kodifikačního jevu, kdy tradice je jedinou hnací silou. N e j j e d n o d u š š í j e p ř í p a d , kdy ú s p ě c h s t á v a j í c í c h

( n e b o s o u s e d n í c h ) k o d e x ů d o k a z u j e , že j e tou h n a c í silou, k t e r á z e s i l u j e pocit beztak již e x i s t u j í c í p o t ř e b y k o d i f i k a c e a j e d n o z n a č n ě ž e n e j e j í ř e š e n í t í m t o s m ě - r e m . J e j í c h a r a k t e r i s t i k o u j e , že p r o b l é m k o d i f i k a c e , o k t e r é m j e ze z k u š e n o s t i z n á m o , že n e m á ž á d n o u a l t e r n a t i v u , v y j a d ř u j e o b j e k t i v n í n u t n o s t , ale n e t a k o v o u , k t e r o u j e t ř e b a b e z p o d m í n e č n ě u s p o k o j i t . P r o t o záleží na d o n u c o v a c í síle t r a d i c e , zda b u d e u s p o k o j e n a a zda se tak s t a n e ve f o r m ě k o d i f i k a c e . M n o h o k o d e x ů vzniklo ve s t ř e d o e v r o p s k ý c h p o d m í n k á c h m o d e r n í h o a b s o l u t i s m u v m a l i č k ý c h knížectvích a městských s t á t e c h N ě m e c k a , Itálie a j . , k t e r é , ač byly k u p o d i v u z n a č - ně vyvinuté, zůstaly p r e s t o v h i s t o r i c k ý c h souvislostech b e z v ý z n a m n é , p o u h é kopie a n á h r a ž k y s t a r o v ě k ý c h , s t ř e d o v ě k ý c h a m o d e r n í c h z á k o n o d á r c ů . N e b y l y ničím j i n ý m , než b e z v ý z n a m n ý m i p r o s t ř e d k y к v y m a z á n í t o u h y po prestiži p o s t r e n e - s a n č n í c h knížat p a m a t u j í c í c h r e n e s a n č n í slávu. U s p o k o j i l y sice s t á v a j í c í p o t ř e b u , ale r o z h o d u j í c í p o h n u t k o u j e j i c h v z n i k u byly k o d i f i k a č n í t r a d i c e starší, n e b o ze s o u s e d n í c h z e m í .

6

)

6

) Pokud jde o kvantitativní roziíření v 18. století, viz J. Vanderlinden, Le concept de Code en Europe

occidentale du X I I I

е

au X I X

е

siěcle, Bruxelles 1967, str. 37 n. Dokumentární přehled viz K.

(27)

k o d i f i k a č n í m t r a d i c í m ve svém b e z p r o s t ř e d n í m s o u s e d s t v í n e j e n o m u d r ž u j í k o d i - f i k a č n í c h a r a k t e r s v é h o p r á v a j a k o svou vlastní t r a d i c i , a l e d o k o n c e n a h r a z u j í své s t a r é k o d e x y n o v ý m i . L o u i s i a n a ve S p o j e n ý c h s t á t e c h a Q u e b e c v K a n a d ě přežily j a k o v n i t r o z e m s k é ostrovy; p o s u z u j í své p r o b l é m y , к n i m ž j e j i c h společníci ve f e d e r a c i p ř i s t u p u j í z pozic s o u d c o v s k é h o p r á v a , z hlediska k o d e x u a z a c h á z e j í s nimi j a k o s p ř í p a d y , k t e r é j e t ř e b a u p r a v i t v p o d o b ě k o d e x u .

K o n e č n ě se stává, že p r o b l é m p o k l á d a n ý za z r a l ý p r o k o d i f i k a c i , j e p r o d u k t e m p o u h é s u b j e k t i v n í ú v a h y . B e n t h a m , idealistický b o j o v n í k za p ř i z p ů s o b e n í a n g l o - s a s k é h o p r á v a p r á v u k o n t i n e n t á l n í m u , j e t o h o p r v n í m p ř í k l a d e m ; Field, k t e r ý chtěl n e j e n a m e r i c k é p r á v o o b l é k n o u t d o k o d i f i k a č n í h o pláště, ale p o c i ť o v a l to i j a k o o p u š t ě n í a n g l o s a s k é t r a d i c e . Avšak p o u z e z m ě n a od z á k l a d u byla s to v y l o u č i t r u - tinové d o d r ž o v á n í t r a d i c ; s i t u a c e v e d o u c í к n a h r a z o v á n í s t a r ý c h t r a d i c n o v ý m i m ů ž e v z n i k n o u t p o u z e t e h d y , u k á ž e - l i se p o k r a č o v á n í d o s a v a d n í cestou n e m o ž n é . V Anglii n e b o v A m e r i c e nestála za ú m y s l e m z m ě n i t s t r u k t u r u systému p r á v n í c h p r a m e n ů ž á d n á e k o n o m i c k á , politická a j . síla, k t e r á by byla к n ě č e m u n u t i l a : a n g l o s a s k é p r á v o nezažilo ani r a d i k á l n í o b n o v u p r á v a p l y n o u c í z politické r e v o - luce, ani p o t ř e b u n á r o d n í h o s j e d n o c e n í p r á v a ; byly to v n ě j š í impulsy r o z m n o ž e n é vlastní tradicí, k t e r é zrodily klasickou k o d i f i k a c i n a k o n t i n e n t ě po d l o u h é m úsilí.

J a k již bylo ř e č e n o , ú l o h a k o d i f i k a č n í z k u š e n o s t i a t r a d i c m ů ž e být r ů z n á , ale nelze to a b s o l u t i z o v a t . M u s í m e vidět, že se o b o j í u p l a t ň u j e s a m o p o u z e tím, že o v l i v ň u j í s p o l e č e n s k o e k o n o m i c k é f a k t o r y v d a n o u chvíli a že se s t á v a j í v ý z n a m - n o u d e t e r m i n a n t o u p o u z e v k r i t i c k ý c h m e z n í c h s i t u a c í c h . Osud t r a d i c závisí k o - n e c k o n c ů n a o b j e k t i v n í c h p o t ř e b á c h s p o l e č e n s k o e k o n o m i c k é h o v ý v o j e , v z t a h u j í se spíše — v š e o b e c n ě v z a t o — na p ů s o b e n í do minulosti, n e ž na v y m e z e n í b u d o u - cího. M ů ž e m e se p r o t o s t r a d i c í r o z e j í t . M ů ž e se t a k é stát, že z m ě n a s m ě r u n e n í d ů s l e d k e m h o s p o d á ř s k é h o v ý v o j e , n ý b r ž že politické f a k t o r y p r á v ě v e d o u к p o - p ř e n í t r a d i c , že jsou c o n d i t i o sine q u a n o n h o s p o d á ř s k é h o v ý v o j e . T a k n a p ř . v p ř í - p a d ě p ř e n á š e n í k o d e x ů se často stává, že j e j i c h p ř i j e t í n e n í v y n u c o v á n o p ř i m o e k o n o m i c k ý m v ý v o j e m , ale že j e to n a o p a k p r á v ě r o z c h o d s t r a d i c í a j e j í f o r m o u k o d i f i k a c e , j e ž se stává p o d m í n k o u sine q u a n o n a s t i m u l e m p o z d ě j š í c h e k o n o - m i c k ý c h p o d m í n e k .

7

) S t á v á se t a k é , že z m ě n a s m ě r u e k o n o m i c k é h o v ý v o j e j e

Szladits, Codificatio ( K o d i f i k a c e ) , in: Magyar Jogi Lexikon, ed. D. Márkus II, Budapest 1898, str. 548 n.

7

) V důsledku ekonomické determinace se samozřejmé muže stát, že kodifikace, která se snaží mít určitý vliv, se sama dostane pod vliv ekonomických podmínek, na néž měla působit. T o se stalo např.

v Turecku, kde byl recipován Schweizerisches Zivilgesetzbuch kde se takový právní dualismus vytvořil. Po celá desetiletí se zde objevovaly pochybnosti, zda zákoník vůbec působí. Občanský zákoník, vydaný v Ethiopii d o k o n c e nevedl ani к takovému dualismu; tradice jej odmítla vzít na vědomí a zákoník zůstal v podstatě jen soukromou záležitostí státních soudů. Srov. Cs. Varga,

76 9

(28)

z m i n u l o s t i , ale r ů z n é politické vlivy z m ě n i l y běh j e j i c h e k o n o m i c k é h o a k o d i - f i k a č n í h o v ý v o j e .

8

)

P r o t o j e p r o b l é m kodifikace, k t e r ý se o b j e v u j e j a k o b e z t v a r á , n e p r a v i d e l n á p o t ř e b a , v p o d s t a t ě podmíněn přítomnými skutečnostmi, ale m e t o d y ř e š e n í j s o u o v l i v n ě n y j a k m i n u l ý m i z k u š e n o s t m i , tak s t á v a j í c í m i , d ř í v e v y v i n u t ý m i m e t o d a m i a p r o c e d u r a m i . K o d i f i k a c e j e k o m p l e x n í s p o l e č e n s k o p r á v n í j e v , p o d m í n ě n ý p ř í - t o m n o s t í , ale v z t a h u j í c í se к m i n u l o s t i . T í m j s m e si p o t v r d i l i , že j e j í p o j m o v é vy- m e z e n í u r č u j í h l a v n ě mimoprávní faktory, ale právní faktory j í d o d á v a j í f o r m u .

„ K o d i f i k a c e " j a k o n o r m a t i v n í p o j e m tedy n e e x i s t u j e . Ale p o p ř e n í j e j í vše- o b e c n o s t i n e z n a m e n á v ý l u č n o u i n d i v i d u á l n o s t . J d e o to si u j a s n i t , že m o d e l y myš- lení, k t e r é p o v y š u j í v š e o b e c n é v u r č i t é m h i s t o r i c k é m o b d o b í na v š e o b e c n é v celé historii, se z á s a d n ě mýlí, p r o t o ž e tvrdí, že p o j e m j e v š e o b e c n o u k a t e g o r i í , z a t í m c o platí p o u z e n a d a n é m místě a v d a n o u d o b u . Zde z d ů r a z ň u j e m e p o t ř e b u všímat si j e v u k o d i f i k a c e v jeho historičnosti, m á m e - l i ji s p r á v n ě d e f i n o v a t j a k o p o j e m . J e d i n é tak m ů ž e m e z k o u m a t s p o l e č e n s k é p r o b l é m y p o u k a z u j í c í na u r č i t é s p o l e - né rysy a na j e j i c h o d b o r n á řešení, k t e r á m o h o u v y k á z a t u r č i t é s p o l e č n é rysy.

N a š í m ú k o l e m j e , p o p s a t na t o m t o z á k l a d ě o b e c n á řešení, k t e r á p o k l á d á m e za, v j i s t é m smyslu, s t e j n o r o d á a k t e r á n a z ý v á m e „ k o d i f i k a c e " .

N á š z á v ě r j e , že s p o l e č n é rysy, k t e r é j s o u s o u č a s n ě s p e c i f i c k é ( t j . s c h o p n é odlišit se od j i n ý c h ) , lze n a l é z t v o d b o r n ý c h a v ě c n ý c h a s p e k t e c h t ě c h t o řešení.

P r o t o m u s í m e o b s a h o v é p r v k y p o j m u h l e d a t ve f o r m á l n í m u s p o ř á d á n í j e v u k o d i f i - k a c e . F o r m á l n í u s p o ř á d á n í j e p o d m í n ě n o k o n k r é t n í m o b s a h e m : j e h o f u n k c e j e v n ě m vždy o b s a ž e n a . Ale t a k o v ý h i s t o r i c k y k o n k r é t n í o b s a h m ů ž e být velmi s p o r n ý . Ačkoliv tu j s o u s p o l e č n é rysy, n e j s o u sto v h o d n ě s p e c i f i k o v a t p o j e m d o p ř i m ě ř e n é h l o u b k y . Myslím, že to j e pojem specifikovaný základní společnou

Modernization of Law and Its Codificational Trends in the Afro-Asiatic Legal Development, Bu- dapest 1976, str. 12 п., resp. 21 п. (Studies on Developing Countries No. 88, Ústav světové e k o n o - miky Maďarské akademie věd.)

8

) Příkladem toho je Čínská lidová republika, kde buržoazní tradice kodifikace j a k o nástroje právní

modernizace byly nejprve eliminovány, aby na jejich místo nastoupily kodexy tvořené podle so-

větského vzoru. Později, jakmile se vnitropolitický vývoj destabilizoval, byly odmítnuty všechny

kontinentální tradice, aby bylo možno se vrátit — na rozdíl od Čínské republiky na ostrově T h a j -

-wan, jež je strážcem tradic buržoazní kodifikace — к tradicím staré Cíny. S p o l e č n ý m rysem čín-

ského a korejského případu, které se n a v z á j e m v několika směrech podobají, je to, že v důsledku

politického rozdělení se zde cesty a metody kodifikace rozdělily ( c o ž mělo za následek i další rozvoj,

resp. anulování kodexů dříve s p o l e č n ý c h ) . Viz Cs. Varga, T h e Formation of a New, Socialist T y p e

of Codification, in: Acta Juridica A c a d e m i a e Scientiarum Hungaricae XVII ( 1 9 7 5 ) , č. 1 — 2,

str. 1 2 9 — 1 3 2 . Existují i příklady, že základni kodexy sice zůstaly beze změny, každodenní aplikace

však vedla к tomu, že politicky se změnily. N D R např. stojí na stanovisku důsledného oddělení apli-

kace a tvorby práva, zatímco N S R se dala cestou uvolnění k o d i f i k o v a n é h o práva v právní praxi

a rozšiřování možností, které přinášejí obecné klauzule; kodexy obsahující téměř doslova stejné

f o r m u l a c e se zde aplikují za použití úvah, které připomínají přirozené právo.

(29)

o b e c n é m u " , t j . „ v š e o b e c n é , k t e r é v s o b ě o b s a h u j e b o h a t s t v í z v l á š t n í h o , indivi- d u á l n í h o , j e d n o t l i v é h o ( v š e c h n o b o h a t s t v í z v l á š t n í h o a j e d n o t l i v é h o ! ) "

9

)

2. Pojem vývoje a vývoj kodifikace

V p r v n í k a p i t o l e j s m e se pokusili vysvětlit p o j e m k o d e x u p o m o c í p o r o v n á v á n í : k o n s t a t o v á n í m , že — h i s t o r i c k y — j e j e v k o d i f i k a c e f u n k c í k o d i f i k a č n í p o t ř e b y v z n i k a j í c í in concreto a k t e r o u si u v ě d o m u j e m e . K o n k r é t n í c h a r a k t e r j e v u k o - d i f i k a c e z a s l u h u j e p o z o r n o s t ze d v o u hledisek: j e d n a k p r o t o , že b ě h e m h i s t o r i e vznikaly r ů z n é typy k o d i f i k a c e , k t e r é byly r ů z n o r o d é n e j e n co d o o b s a h u ( o s t a t n ě při j e j i c h m n o h a p o d o b á c h ) , ale k t e r é se n a v z á j e m p ř í m o v y l u č o v a l y , j e d n a k p r o t o , že j e j i c h k o n k r é t n í p o d o b a měla své k o ř e n y v k o n k r é t n o s t i k o d i f i k a č n í p o t ř e b y s a m o t n é .

Ve s k u t e č n o s t i j e f o r m a , ve k t e r é se p r o j e v u j e v e š k e r á r ů z n o r o d o s t k o d i f i k a č n í - ho p r o j e v u , n e o b y č e j n ě c h u d á . Ale a ť j e s a m a o s o b ě j a k k o l i v f á d n í , m á j e d n u velkou p ř e d n o s t : j e j í m o ž n é f u n k c e j s o u t a k ř k a n e o m e z e n é . P r á v n í s y s t é m y r ů z - ných typů a t r a d i c se m o h o u p o k o u š e t p o u ž í t k o d i f i k a c i к ř e š e n í s p o l e č e n s k o p r á v - ních p r o b l é m ů s t e j n ě úspěšně. Byla to p r a k t i c k á u n i v e r z a l i t a j e j í v ě c n é p o u ž i t e l - nosti, k t e r á poskytla příležitost ( o s t a t n ě p o d n ě t n o u ) к t o m u , a b y k o d i f i k a c e byla v k r i t i c k ý c h d o b á c h z m ě n ve v ý v o j i p r á v a p o k l á d á n a za všelék ( p a n a c e a ) .

N i c m é n ě ve v š e o b e c n é m v ý v o j i p r á v a n e m ů ž e m e z k o u m a t n ě j a k ý p ř í m ý v ý v o j . I když k a ž d ý p r á v n í systém m á s v o u vlastní logiku, m u s í se na j e d n é s t r a n ě p o d r o b i t r ů z n ý m v n i t ř n í m ř á d ů m , na d r u h é s t r a n ě se musí p ř i z p ů s o b i t r ů z n ý m p o ž a d a v k ů m , p r o t o ž e j s o u na r ů z n ý c h s t u p n í c h s p o l e č e n s k é h o a e k o n o m i c k é h o v ý v o j e . O t á z k o u je, že r ů z n é p r á v n í t r a d i c e p ř e d s t a v u j í c í r ů z n é v ý v o j o v é s t u p n ě , ž i j í v e d l e s e b e ; že j e j i c h n o v é p r o j e v y v y p l ý v a j í n e j e n z logiky j e j i c h v l a s t n í h o s y s t é m u a t r a d i c n e b o p o u z e z j e j i c h v l a s t n í h o s p o l e č e n s k o e k o n o m i c k é h o u r č e n í , ale zčásti t a k é z ko- existence s jinými systémy. J e j a s n é , že mezi o b č a n s k ý m p r á v e m a s y s t é m y o b y - č e j o v é h o p r á v a n a v í c e m é n ě s t e j n é m s t u p n i v ý v o j e , v ž d y c k y e x i s t o v a l o u r č i t é s b l í ž e n í . '

0

) J e r o v n ě ž j a s n é , že m o d e r n i z a c e d o s u d e x i s t u j í c í h o k m e n o v é h o a n á - b o ž e n s k é h o p r á v a n e m ů ž e být ničím j i n ý m , n e ž p r o d u k t e m v z á j e m n é h o p ů s o b e n í j e j i c h vlastních t r a d i c a s p o l e č e n s k o e k o n o m i c k ý c h p o d m í n e k i cizích, j i m v n u - c e n ý c h t r a d i c . V r á t í m e - l i se к věci v z á j e m n á odlišnost z n a m e n á , že r ů z n á p o t ř e b a k o d i f i k a c e v z n i k á v r ů z n ý c h f á z í c h s p o l e č e n s k é h o v ý v o j e a že j e to p o t ř e b a , k t e r á

9

) V. I. Lenin, Filosofické sešity, Praha 1954, str. 321.

10

) Viz např. W. Friedman, Legal T h e o r y , 3. vyd., London 1953, str. 3 7 0 п.; J. Dainow, T h e Civil Law and the C o m m o n Law: S o m e Points of Comparison, in T h e American Journal of C o m p a r a - tive Law X V ( 1 9 6 6 — 1 9 6 7 ) , í . 3. str. 427 n.

7 6

11

Ábra

Updating...

Hivatkozások

Kapcsolódó témák :